כשראיתיך בגינת הצ'מפאק,
בין עלי הכותרת, חבוי היה הצוף.
מדוע בעצלתיים נותרת ישוב
בעוד עיניי המייחלות בך לשווא צפו?
על עלי השלכת פסעתי בכוונה,
כדי שתשמע את הצליל ותתהה מי זה בא,
עד אותו הרגע, מנורת תקוותי עדיין דלקה.
אפוף מתיקות ביישנית, לאט צעדתי;
נותרה בי תקווה, על אף שלא הבטת בי.
עד אותה השעה, על עלי הכותרת ניחוח היה.
|
When Thee I've seen inside the champak garden
Until then under the petals nectar was hidden
Why kept You seated lackadaisically
As hope-filled eyes gazed Your way in vain
Having stepped on fallen leaves intentionally
That hearing the sound You'd wonder who had come
Until that time my lamp of hope was still alight
Abrim with bashful sweetness, I was striding slowly
Hope remained, although You failed to look at me
Up to then, on flower petals a scent was there
|
Tomáre dekhechi jabe cáṋpára vane
Takhano pápŕi d́háká madhu chilo
Kena je basechile ánamane
Áshá bhará áṋkhi brthá ceye chilo
Jhará pátári pare pá phelechi bhálo kare
Dhvani shuńe játe bhávo e ke go elo
Takhano áshár diip jvalitechilo
Caliyáchi dhiire dhiire salája mádhuri bhare
Áshá chilo jadi bhule tákiye phelo
Takhano phuler dale gandha chilo
|